Nejdřív trochu obecné teorie. Co vlastně jsou ta probiotika?
V našich střevech se přirozeně vyskytují bakterie, které mají za úkol udržovat stálou střevní mikroflóru a ušetřovat nás tak problémů, jako jsou například zácpa, průjem, vředy, záněty a podobně. Jedná se o nerozpustné složky potravy, většinou oligosacharidy, jež získáváme především z mléka a mléčných výrobků, zejména pak v jogurtech.
Tyto bakterie se ale musí něčím živit, a proto výrobci často do svých výrobků přidávají také prebiotika, potravu pro probiotika. Opět se zde můžeme bavit zejména o fermentovaných výrobcích jako jogurty, tempeh nebo kysané zelí. Mezi přírodní zdroje se řadí mrkev, batáty (sladké brambory), luštěniny nebo třeba jablka, naše lokální plodiny.
Po těchto položkách si pak dále můžeme obstarat také lékárenské produkty. Typickým zdrojem jsou tablety s bakteriemi Lactobacillus a Acidophillus. Ve většině případů se jedná o ryze přírodní výtažky, i přesto však buďte s výběrem opatrní. Není totiž výjimkou, že do těchto doplňků přimíchávají také cukr a sladidla, která nemusí být vhodná pro diabetiky. Kvalitní značky se tomuto postupu ale většinou vyhýbají.
Kdy je tedy dobré se na příjem probiotik a prebiotik zaměřit? Na tuto otázku není jednoznačná odpověď, jelikož tyto bakterie nejsou ve vhodné míře nikdy na škodu. Není proto od věci je doplňovat jen preventivně. Samozřejmě v menším množství. Dále by se na ně měly zaměřit osoby, u kterých se v rodině vyskytla některá z forem rakoviny trávicího traktu, které trpí na časté průjmy či zácpy anebo ty, kterým byla kvůli nemoci předepsána antibiotika. Ty totiž dokáží se střevní mikroflórou pěkně zamávat.
Jejich nadbytku bychom se měli v nejlepším případě vyhnout také. Nemusí se totiž jednat o nic příjemného. Příkladem jsou křeče v břiše, plynatost a mnohdy i silné dlouhodobé nadýmání. Pokud ale budeme preventivně a opatrně dodávat střevům přiměřenou dávku, dopřejeme jim pohyb, dostatek vlákniny a zdravou stravu, tak se žádných takovýchto problémů obávat nemusíme.